V současnosti se Pavel Havrda zaměřuje na vliv stresu, jenž je například podle Edwarda O. Wilsona jedním z hlavních iniciátorů vzniku spolupracujících superorganismů. Wilson tvrdí, že sociogeneze není podmíněna geneticky, pospolitost se realizuje v závislosti na vnějším prostředí. Na trvalé působení externího vlivu se rostlina adaptuje, „zocelí se" a je vůči němu imunní. Umělec rostliny přeprogramovává, vytváří jakýsi výcvikový tábor pro zeleň: cyklus těchto instalací, v nichž zkouší odolnost a chování rostlin, nazval Pavel Havrda Převýchova. V Galerii AMU v rámci výstavy Dokud se něco nestane v roce 2019 vystavil dílo Lineární trs, protínající prostor galerie. Exempláře byly seřazeny jeden vedle druhého a podmínky, jimž byly vystaveny, se proměňovaly. Oproti klasickému uspořádání trsu, kde je možné hledat centrum  a jednotlivci mezi sebou souvisí navzájem, byl v tomto "řetězu"" přímý vztah pouze mezi dvěma sousedícími. Umělec používal trávy i v dalších dvou instalacíchv GAMU: Ve správný čas na správném místě (verze extro a intro). Objekty, připomínající hodinový stroj, se lišily pouze svým umístěním, které určilo podmínky pro růst. Organismy jsou v dílech Havrdy závislé na mechanismech. Zastaví-li se mechanismus, skončí i život.