Jan Prošek

Na výstavě Symbióza v Galerii kritiků autor prezentuje dílo, ve kterém pracuje s krajinným fragmentem odlišným a pro něj novým způsobem. Jedná se o soubor papírových listů o velikosti A2, na které zaznamenává proces obtisků kamenů z deseti vrcholů Lužických hor – Studenec, Klíč, Bouřný, Malý Buk, Velký Buk, Jedlová, Pěnkavčí vrch, Luž, Hvozd, Weberberg. Tyto přírodní tisky autor tvoří z vlastnoručně získaného inkoustu z duběnky. 

Prchavý okamžik světla putující mezi elementy krajiny, kameny, zrcadlí jen určitou chvíli dne obraz hor. Moment času rozehrává hru světla a stínu pomocí tabulí skla a hornin. Materiály použité v umělecké instalaci prošli ohněm (symbolem světla) a odkazují na metamorfózu proměny, která je v tomto díle stále aktuální. Pomíjivý okamžik je těžko ovlivnitelný člověkem, nezbývá než být ve správný čas na správném místě. Okraje a stíny kamenů odkrývají tvarosloví krajiny a proměňují se v monumentální pohyblivé obrazy. Modelace krajiny se děje skrze symbolický dotek slunečního světla, které vytváří proměnlivou kompozici romantické krajiny. 

Jako základní element krajiny vnímám kámen. Jeho tvar určuje i její morfologii. Kámen je motivem pro mou performance instalaci v prostorách galerie či jako představení ve volném prostoru. Využívám k tomu minimálních forem, v tomto případě kamenů z okolní krajiny. Za pomoci reálného přenosu oblohy do prostoru „galerie” přes okraje kamene se zjevují monumentální pohyblivé obrazy. Takto přenesený otisk se promítá na stěny „galerie” prostřednictvím dataprojektoru a vytváří tak monumentální projekci krajiny.