Napříč tvorbou, ale především ve třetí knize, je pro něj zásadní téma proměn krajiny a spekulativní vize budoucnosti na rozhraní utopie a dystopie spojené do značné míry také s environmentální krizí a možnostmi zdravějšího vztahu ke světu.
(Foto: Maria Schormová)
souvislý pás lesů
jsem ještě někde daleko ale
moje ruka je pevná
pod jazykem mám písek z jihu jak
jsme se dostali až sem na vraných
koních vyznačujeme novou trasu ty
původní jsou zničené
už roky že jsme živí je vidět protože
nosíme dýchací masky lepší je mít i
něco na oči a v tomhle světě
máme chtít mít děti a žít
z toho co zůstane býval tu souvislý
pás lesů jsem ještě někde
daleko máme stejné pláště
potřebujeme stejné věci ze stejných
věcí máme strach
na noc zastavíme
pod srázem víno mám i kus
chleba ještě je člověk s potetovanou tváří
zpívá starou píseň vítězství života nad
smrtí víno chutná po železe
býval tu souvislý pás lesů
rovnost je nedílnou součástí
obřadu aby byla eucharistie
doopravdy svatá musí být
kruh otevřený a kdokoli komu
bije srdce musí mít možnost
do něj vstoupit
tam nahoře jak jsou ještě modříny
jsem rozbil bezpečnostní kameru jako
lasturu ji otevřel
nožem jak jsme se dostali až sem
vzali jsme to do vlastních
rukou řezy a syntézy
kódovací tabulku mám
víno chutná po železe
(z knihy Země slunce, 2021)