Pop Up Gallery Pragovka
„Aleš Zapletal ve své kriticky laděné výstavě s notnou dávkou humoru
komentuje aktuální témata spojená s environmentální krizí, dlouhodobým
působením člověka na planetu, ale i prezentováním současného umění ve velkých
mezinárodních institucích v blízké i vzdálené budoucnosti, do níž umisťuje
muzeálně laděnou expozici vlastní provenience. Zapletal sám sebe postavil do
role generátoru map neodpovídajících území. Nechává sebou prostoupit ty nejpalčivější
světové problémy a možný nástin jejich budoucího vývoje, aby je divákovi nabídl
zpět ve svébytně přetaveném tvaru s jasným autorským rukopisem. Kolébkou inspirace jsou přitom stejným dílem vlastní automatické kresby jako autorský
výzkum problému, hraničící s přístupem vědeckým. Zároveň směle prohlašuje, že
nemá rád sci-fi.
Muzeum zítřejšího počasí je umístěno do zvláštního ne-času, kdy v
muzeální expozici nacházíme budoucí ruiny současných mekk výtvarného umění –
Centre Pompidou, Tate Modern, Guggenheim Museum v Bilbau, Broad Museum v Los
Angeles a Guggenheim Museum v New Yorku. Muzeální dojem expozice dotváří série
osmi obrazů krajin vycházející z virtuálně vytvořených přírodních krajinných
prvků a upozorňující na relativnost budoucího a minulého. Obrazy zobrazují
krajinu v možném, blíže neurčeném historickém okamžiku geologického času, kdy
zemskou kůru na celém světě pokryla neustále bobtnající vrstva člověkem
vytvořeného materiálu a vznikla tak nová, dosud nezmapovaná pevnina. Možnost
složit a rozložit osmidílný obraz této pevniny odkazuje na současnou
geografickou neurčitelnost zobrazeného kontinentu. Způsobem zobrazení se pak
vystavená krajina odkazuje k různým druhům perspektivy využívaným v
počítačových hrách, včetně těch archaických. Nápisy umístěné při vchodu a
východu výstavy formálně vycházejí z raného díla Lawrence Weinera a obsahově
vycházejí ze současné materialisticky a environmentálně orientované filosofie
Timothyho Mortona.“
/ Lucie Nováčková, kurátorka
výstavy