Podhoubí je platforma zaměřená na
divadelní kritiku ve smyslu kritického přemýšlení o divadle a tvorbě poblíž
hranic tohoto uměleckého druhu. Během dvacátého století získalo divadlo pozici
spojenou s pocitem méněcennosti ve srovnání s mírou pozornosti, již
společnost věnovala filmu a později dalším reprodukovatelným, a tudíž masovějším
médiím. Divadlo ale opouští své místo na okraji spolu s tím, jak se
v posledních desetiletích stává ekologické i environmentálně zaměřené
myšlení stále pevnější součástí všedního života. Lokální povaha divadla,
neopakovatelnost divadelního představení nebo existenční závislost na
schopnosti komunikovat s místním publikem jsou vlastnosti, které
z něj činí médium vstřícné k rozvíjení citlivosti vůči životnímu prostředí
a přemýšlení „v menších rozměrech“, které nesvádí ke grandiozitě. Tyto tendence
současného živého umění dobře vnímají autorky a autoři píšící na Podhoubí.
Blog založila Barbora Etlíková jakožto
výsledek úvah, které podnikla v rámci svého disertačního výzkumu Výzvy
současné české divadelní kritiky. Nadále ručí za směřování blogu a je
nejaktivnější přispěvatelkou. Věnuje ale hodně energie navazování kontaktů a
v současnosti má Podhoubí několik dlouhodobějších a pravidelných
přispěvatelů a přispěvatelek. Patří k nim Eliška Raiterová, která se ve
svém akademickém působení zaměřuje na přesahy teatrologie především směrem ke
kulturologii, antropologii, religionistice nebo urbanistice. Další pravidelnou
autorkou je divadelní kritička běloruského původu Natallia Skarynka, jež ve
svých textech navazuje na poznatky získané v oboru Mediální studia a
žurnalistika, který absolvovala v Petrohradě. Ve svých textech
experimentuje se subjektivní perspektivou a soustavně také sleduje tvorbu
běloruských divadel v exilu. Taneční souvislosti vnáší choreografka a
tanečnice Hana Polanská spolu s filozofem Petrem Soukupem, kteří se
specializují na rozhovory s tanečními umělci spojující politické a obecnější
kontexty s hlubokým vhledem do způsobu choreografického myšlení.
Hlasů, které v Podhoubí dostávají
příležitost zaznít, je však mnohem víc. Hodně prostoru tu mívá dialogická forma
myšlení o divadle. Určujícím formátem je rozhovor různých typů, většinou však
ne ten akademický ani novinářský. Jejich smyslem bývá zprostředkovat vhled do
způsobu myšlení tvůrců nebo vnímatelů divadla, pro něž mají divadelní výrazové
prostředky své přirozené místo v rámci jejich každodenního uvažování a
prožívání. Společným jmenovatelem je snaha vytvářet nezvyklé kontextové průniky
a nahlížet do perspektiv lidí, jejichž způsob vnímání divadla doposud zůstával pro
většinu čtenářů oficiálních kulturních rubrik tajemstvím. Neméně častý je na
Podhoubí dialog s kulturními díly minulosti, která dávají v některých
případech smysl i tomu nejaktuálnějšímu a snad i efemérnímu živému umění.
Barbora Etlíková
Barbora Etlíková je divadelní kritička, která momentálně působí především na blogu Podhoubí, který založila, a v redakci časopisu Svět a divadlo. Ráda publikuje i v jiných umělecky zaměřených časopisech. Vystudovala obor Teorie a kritika na Divadelní fakultě Akademie múzických umění, kde také získala doktorský titul a obhájila disertaci Výzvy současné české divadelní kritiky. Na DAMU nyní pedagogicky působí v rámci Kritického semináře pro studenty dramaturgie a režie na Katedře alternativního a loutkového divadla.