Libor Staňek

Libor Staněk (*1990) je rodák z Prachatic vystudoval obor bohemistika na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. V současné době tamtéž studuje doktorské studium. Předmětem jeho zájmu jsou dějiny novější české literatury, zvláště současné české poezie. Na toto téma přispívá svými příspěvky např. do časopisů A2, Full Moon, Tvar, Host nebo na portál iLiteratura.cz. V roce 2019 vydal svůj básnický debut Drolení v nakladatelství Dobrý důvod. Je duší krautrockové kapely Sýček a hraje i ve skupině Walden. Společně se svojí sestrou Barborou Koritenskou stál u zrodu iniciativy Živá vila, která se už několik let snaží zachránit cennou funkcionalistickou památku Kralovu vilu v Prachaticích.

živelné básně (2020)

Vždy pracuji se zapsanou básní (poetickým textem), jejíž znění obsahuje návod (instrukci) k naplnění „poetického aktu“. Poté propichuji básně větvemi meruňky, umisťuji je do průvanu světla a deště nebo na horkou dlažbu, nořím je do trávy a zakopávám do hlíny, beru kameny a zatěžkávám jimi papíry. Sbírám torza básní jejichž inkoust rozpila ranní rosa, jejichž písmo je vybělené sluncem. A ten, kdo píše nejsem já, ale neviditelná řeč přírody. Báseň se pod jejím živelným dohledem stává živoucím organismem. V Živelných básních se tak na tvorbě básně podílí vedle člověka sám environment. Oba elementy (lidský, přírodní) se tak společně díky „básnickému návodu“ stávají tvůrcem poetična. Rozhodl jsem se tyto básně nazývat Živelné. Jejich verše jsou divoká zvířata, které jsem vypustil z klece sbírky.

Báseň ve větvích meruňky

Pokud spatříš světlo
napiš světlo
Pokud se dotýkáš stromu
napiš strom
Pokud cítíš květ meruňky
Nezapisuj nic
tolik o čistotě
Poté zavěs báseň
mezi větve meruňky

Básně rozpité ranní rosou

Popiš bílé listy verši
a poté je umísti na horkou dlažbu
Vezmi pár kamenů
a zatěžkej jimi papíry
brzy ráno sesbírej básně
jejichž inkoust
rozpila ranní rosa

Báseň vystavená slunci

Vystav báseň na slunci
a nech jí tam ležet
po celé tři dny
Nech na ní zapisovat
samo světlo
kterým zcela proroste

Báseň oslovená světlem

Ochutnej báseň, kterou teď čteš
co byla na horkých dlaždicích po celé tři dny
Je křupavá jako horký chléb
Je nasáklá vůni světla
a protkána horkými jehlami
dopadající na její okraje
vytčené rýhami rozpálených kamenů

Báseň pověšená na prádelní šňůře

Vezmi kolík
a připevni báseň
na prádelní šňůru
Nech jí tam po celý týden
vystav ji dešti a slunci
větru i zrnkům prachu
Po celém týdnu
se báseň započne psát sama

Zamlčená báseň

Nech na tuto básně
dopadat sníh
ať se její tělo
zamlčí bílým písmem
a nadobro pohřbí
její žhnoucí znaky

Sbírka čtená větrem

Vezmi svou sbírku básní
rozevři ji na náhodné stránce
a zavěs na prádelní šňůru
Nech vítr
ať náhodně otáčí
jejími listy
Po celém roce sleduj
jak její verše zdivočí