Přírodní lyrika

Původně anonymní výzva Přírodní lyrika k reflexi environmentální krize v poezii je dosud jedním z mála podnětů k tématu poezie a ekologie v českém prostředí. Vyvolala množství vstřícných, podnětných i odmítavých reakcí (některé uvádíme níže).

Výzva je stále otevřena uměleckým i teoretickým textům k otázkám vztahu člověka a životního prostředí v 21. století. Kontaktní adresa: tumank@seznam.cz 

Zobrazit více...

„Štěpánek a Zajíc ve výzvě apelovali na své kolegy a kolegyně, aby začali psát básně či texty, které by více odpovídaly současnému stavu přírody. Ve výzvě píší, že lidstvo čelí bezprecedentní globální klimatické změně a že pokud chce, aby se Země nezhroutila sama do sebe, musí změnit své chování a pohled na svět. Básníci by proto podle nich měli ‚hledat nový jazyk, kterým o přírodě mluvit, nové způsoby, jak ji vnímat, jak se k ní vztahovat a tím se opět stávat její odpovědnou součástí‘. Podle nich byla totiž doteď přírodní lyrika ‚vysmívána a přehlížena, […], protože často vycházela z romantických představ o přírodě beze snahy o její komplexnější poznání‘.“

Panušková, Charlotte: Reflexe environmentální krize v současné české poezii, Praha, 2021, [diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a komparatistiky, vedoucí práce Josef Hrdlička], s. 22)

Odkazy

• https://www.psivino.cz/debata-pokracuje/ (přejít na web...)

  Psí víno uvádí debatu o environmentální poezii, kterou iniciovalo uskupení Přírodnílyrika.cz. Téma navázání na tradici čtení/ psaní přírodní lyriky otevírá v době, kdy mluvíme antropocénu, ve chvíli, kdy klima je předmětem celoplanetárních debat, kdy vzniká žánr environmentální literatury, a přesto výzva způsobila na tuzemské literární scéně rozruch. Předmětem komentářů se tak neočekávaně nestalo životní prostředí, ekologický žal, citlivost či nové čtení, nýbrž bránění pozic volné lyriky. Jde opravdu o tak různá východiska tvorby? Nejde jen o nepochopení situace? Je česká scéna příliš konzervativní? Je přírodní lyrika k ničemu? Cítí mladí básníci eko žal tak silně, že se stane výrazným motivem jejich psaní?

• https://www.psivino.cz/vybrane-texty-i/ (přejít na web...)

• https://www.psivino.cz/vybrane-texty-ii/ (přejít na web...)

• https://soundcloud.com/user-47190344/3-dil-prirodni-lyrika (přejít na web...)

  Téma 3. dílu EkoLovení je environmentální básnění nebo také ekopoezie. Mými hosty budou básník a vysokoškolský pedagog Roman Polách a iniciátoři výzvy www.prirodnilyrika.cz básník Radek Štěpánek a básník a hudebník Pavel Zajíc. Hosté se tentokrát postarali i o výběr hudby.

• https://itvar.cz/prirodni-lyrika-muze-mit-uplne-novy-vyznam (přejít na web...)

  Rozhovor na téma iniciativy prirodnilyrika.cz spolu vedli a otázkami Jitky N. Srbové se laskavě zabývali Radek Štěpánek a Pavel Zajíc za „výkonný výbor přírodní lyriky“.

ohlasy

Původní text výzvy Přírodní lyriky z internetu zmizel. Stále lze ale dohledat množství ohlasů a reakcí, které vyvolala. Níže uvádíme ukázky některých z nich.

Zobrazit více...

• [Libor Staněk]: Nepřipadá vám, že vaše poezie se v onom extrémním odmítnutí uzavírá do tzv. slonovinové věže? Českou poezií teď hýbe výzva autorům Přírodní lyrika, jež má promlouvat k ekologické krizi. Nemyslíte, že právě v tento moment je poezie potřebná jako nikdy předtím?
  
  Miroslav Olšovský: Asi rozumím otázce, ale co se týče environmentální lyriky, na tuto výzvu jsem nereagoval. Nevěřím tomu, že by měla nějaký efekt. Může to samozřejmě přitáhnout lidi k poezii, což je dobře, ale nedokáže to přehodnotit jejich vztah ke klimatu, který buď mají, nebo nemají. Zároveň si nejsem jistý tou vazbou mezi přírodní lyrikou a ekologií – proč by ekologická krize měla vést k obnově přírodní lyriky? A ona potřebuje obnovovat? Ekologická krize by měla přimět lidi ke změně jednání a myšlení, stejně jako se o to dávno pokouší umění. Umění a literatura vždy nějakým způsobem upozorňovaly na krizi, a to už dávno předtím, než si to zbytek společnosti začal uvědomovat. Vzpomeňte si na Beuyse anebo na zmiňovaného Becketta. Navíc ten strach z přicházející katastrofy možná lépe vystihuje absence přírodních témat než jejich přítomnost. Absence jako nějaká temná hrozba, která se už léta připravuje. A naopak – psát tak, že to téma bude zjevně přítomné, může být často povrchní.
  
  (rozhovor s Miroslavem Olšovským, 11. 3. 2020 na serveru iLiteratura: https://www.iliteratura.cz/Clanek/42725/olsovsky-miroslav)
  
  
  
• Jedním z provokativních, a lehce nešťastných momentů přírodnílyriky.cz je možná záměrné matení pojmů přírodní lyrika a environmentální poezie. Výzva, ačkoliv nese název přírodní lyrika, volá po environmentální poezii (a próze a esejích). Jak už jsem popisovala v kapitole o ekopoezii, rozlišit přírodní lyriku a environmentální poezii není vždy snadné, nicméně není dobré je směšovat. Zpráva, kterou se Štěpánek se Zajícem snažili předat je, že v dnešní době už nelze psát čistou přírodní lyriku, která by jen obdivovala krásu přírody, ale je třeba objevovat i novou estetiku, která by upozorňovala na alarmující stav planety.
  
  (z diplomové práce Charlotte Panuškové „Reflexe environmentální krize v současné české poezii“ /s. 22/ –
  https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/148153)
  
  
  
• Dějiny přírody jsou dějinami plození a smrti, bez jakýchkoli (námi) přidaných hodnotových měřítek. Proto ani pojem přírodní lyrika, budeme-li ho brát vážně, nemůže mít jiný obsah. Můj respekt by vzbudili teprve autoři, kteří by se pokoušeli vy-nalézt jazyk plození a smrti. Ti by se ale nejspíš nevyjadřovali jazykem soudobých ekolyriků, jejichž výzva není ničím jiným než lhaním si do kapsy. V žádném případě neobhajuji a nepodporuji násilí, ale úmyslné rozbití výlohy McDonaldu dlažební kostkou je ve srovnání s iniciativou autorů výzvy alespoň odvážným a zaručeně ekologickým činem, což o výzvě a jejích cílech říci nelze. Ekolyrici evidentně nic neriskují a nechtějí riskovat. Jako by si školní premianti říkali o pochvalu za třídní nástěnku, kterou polepili kytičkami, stromečky a básničkami o nich. Charakter takového angažmá je bezcenný. Pokud by jim totiž opravdu záleželo na přírodě, kterou ničí společnost, v níž žijí, museli by se postavit především proti vlastnímu společenskému zázemí.
  
  (z polemické reakce Kamila Boušky „Všem programovým ekolyrikům“ – 
  https://itvar.cz/vsem-programovym-ekolyrikum)
  
  
  
• Ekologie je poznávání domova. Přírodní lyrika je v tomto smyslu proces rozpomínání a znovu obývání živoucího světa. Označení přírodní by se tedy časem mělo stát zbytečným. Je třeba nahradit protiklady vztahy, využívání péčí, výlučnost spojenectvím a vlastnictví sdílením. Je třeba skoncovat s přírodní lyrikou otevřením všech hranic, které rozdělují přírodu a poezii.
  
  (z fragmentu Jakuba Vaňka „Nemožnost psaní o přírodní lyrice“ –
  https://www.psivino.cz/crty-k-prirodni-lyrice-sesit-i-esejisticke-vyhonky/)